NÁŠ CÍL JE SPOLKOVÉ
USPOŘÁDÁNÍ ČR

Česká spolková republika - Země česká,
Země moravskoslezská a Metropolitní země Praha.
Zrušením 14 nefunkčních krajů dosáhneme v ČR roční úspory
až 65 miliard a na Moravě roční úspory až 28 miliard.
Nezadlužujme naše děti a vnoučata!

Náš cíl je spolkové uspořádání ČR
   

Volební manifest Evropské svobodné aliance


VOLEBNÍ MANIFEST EVROPSKÉ SVOBODNÉ ALIANCE (ESA) 2014

 
PŘIŠEL ČAS PRO SEBEURČENÍ NÁRODŮ EVROPY
 
Žijeme v historické době. Prastaré země, regiony a národy, které jsou v současnosti pod jurisdikcí nejrůznějších států, se ve zvýšené míře dožadují po celé Evropě posílené autonomie, nebo přímo nezávislosti, jakož i všech výhod, které jsou spojeny s návratem rozhodovacích pravomocí.
 
Skotsko a Katalánsko mají s ohledem na úspěch svých stran usilujících o nezávislost a - co je nejdůležitější - vzhledem k obrovské podpoře svých národů příležitost se rozhodnout o své budoucnosti a o tom, zda si přejí se stát svobodnými, nezávislými státy.
 
V květnu mnohé z našich stran Evropské svobodné aliance (ESA) předpokládají úspěch ve volbách do Evropského parlamentu.
 
Evropská svobodná aliance se dá nejlépe charakterizovat jako široká aliance, ve které jsou zastoupeny různé strany z celé Evropy, které mají své jedinečné přístupy k tomu, jak zlepšit vyhlídky svých národů.
 
Manifest ESA ve velké míře odráží tuto rozmanitost a v rámci respektování našich rozdílů se snaží vycházet z obecných zastřešujících hodnot a aspirací, které společně sdílíme. Manifest se proto zaměřuje na tyto sdílené hodnoty našich členských stran v sedmi obecných politických oblastech, v nichž se navrhuje:
 
1. právo na sebeurčení, vnitřní rozšíření a uznání tohoto procesu ze strany EU;
2. zlepšení demokracie a zvýšení transparentnost v EU;
3. překonání eurokrize;
4. zajištění udržitelných zdrojů energie;
5. dosažení udržitelného zemědělství a reforma společné zemědělské politiky;
6. dosažení udržitelného rybářství a akvakultury;
7. řešení problémů a výzev spojených s našimi jazyky a kulturami a zajištění jazykové rovnoprávnosti.
 
 
1. VNITŘNÍ ROZŠÍŘENÍ
 
Otevřít dveře dokořán pro nové země v rámci starých států: EU se musí zavázat k uznání nových členských států vznikajících z procesů sebeurčení a z demokratických procesů v rámci stávajících členských států (což nazýváme "vnitřní rozšíření")-
 
Stejně tak musí EU zajistit kontinuitu evropského občanství pro občany těchto nových států. Demokracie představuje základní princip EU: bylo by nepřijatelné, pokud by EU blokovala přistoupení nových států, které dosáhly svého postavení jako státu prostřednictvím bezchybných a excelentních demokratických procesů.
 
Národy na nižší než státní úrovni nebo regiony s legislativními pravomocemi musí mít svou vlastní roli v rámci přijímání rozhodnutí na evropské úrovni prostřednictvím posílené prezence v Shromáždění regionů a národů („Assembly of regions and peoples“), nahrazujícím bezzubý Výbor regionů.
 
 
2. ZLEPŠENÍ ÚROVNĚ DEMOKRACIE V EVROPSKÝCH ORGÁNECH
 
Lisabonská smlouva byla uzavřena po dlouhém procesu. Naděje, že povede k větší demokracii a odpovědnosti se úplně nesplnily. V návaznosti na rozšíření a nejhorší finanční krizi, která eurooblast postihla, je nezbytné, aby EU stanovila nové a ambiciózní cíle s cílem stát se klíčovým aktérem na mezinárodní úrovni, vůdčí silou na cestě k udržitelné ekonomice, modelem demokracie, sociální spravedlnosti a soudržnosti.
 
Legislativní kapacita Evropského parlamentu musí být dále posílena s cílem dosáhnout skutečných pravomocí v oblasti legislativní iniciativy a v zájmu změny příslušných Smluv ve spolupráci s příslušnými parlamenty členských států.
 
Pro volby do Evropského parlamentu by měly být vytvořeny voličské oblasti na nižší než celostátní úrovni, pokud k tomu již nedošlo.
 
Legislativní kapacita Rady by měla být učiněna transparentnější. Veškeré legislativní rozhodování a příslušné dokumenty musí být volně dostupné evropským občanům stejně jako dokumenty Evropského parlamentu. Postoj každého členského státu by měl být zveřejněn.
 
Předseda Evropské komise by měl být demokraticky volen. V členských státech s decentralizovanou strukturou bude požadováno, aby se vlády jednotlivých národů v rámci států účastnily procesu navrhování kandidátů na komisaře.
 
Musí být jednoznačně stanoveno a posíleno mezinárodní poslání EU jako aktéra, který jedná na základě hodnot demokracie, míru, solidarity a respektu k rozmanitosti.
 
 
3. PŘEKONÁNÍ EUROKRIZE
 
Současná krize ukázala, jak v uplynulých desetiletí vynakládaly některé vlády finanční púrostředky neodpovědným způsobem, aniž by stimulovaly hospodářský růst a aniž by zaručily sociální soudržnost. V první řadě je na členských státech, aby podnikly nutné kroky, avšak rovněž potřebujeme formulovat evropský rámec s cílem nedopustit opakování podobných politik vyvolávajících krize v budoucnosti.
 
Členské státy musí ozdravit veřejné finance a širší socio-ekonomický kontext: (1) rozpočtovou konsolidací a snížením schodků veřejných financí, (2) strukturálními reformami a (3) investováním do inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Je rovněž nutná větší fiskální kázeň s ohledem na nové výzvy týkající se demografie, pracovního trhu, sociálního zajištění a důchodů. Fiskální a rozpočtová kázeň představuje zásadní podmínku pro přístup k Evropskému mechanismu stability. Solidarita může být zajištěna pouze v kombinaci s větší odpovědností ze strany všech vlád.
 
Evropa stojí dále před velkým úkolem. Solidní mechanismy na úrovni EU umožní orgánům přijímajícím rozhodnutí získat zpět důvěru (finančních) trhů. Opatření přijatá na zlepšení správy ekonomických záležitostí EU (balíček šesti právních aktů týkajícím se správy ekonomických záležitostí (tzv. six-pack), balíček dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí (tzv. two-pack), fiskální akt) by měla být uplatňována efektivně. Evropská svobodná aliance se domnívá, že svou roli by zde měla plně sehrát Centrální evropská banka.
 
Úsporná opatření musí být doplněna investicemi do politik orientovaných na budoucnost a do dalších stimulujících opatření v zemích, které byly postiženy současnou krizí nejtvrději. Na takovém zdravém základě bude muset Evropa opětovně zahájit  politiku ekonomického oživění založenou na evropských investicích s vysokou přidanou hodnotou.
 
Evropská svobodná aliance podporuje fiskální harmonizaci mezi různými členskými státy a regiony při respektování  fiskální diverzity a zásady subsidiarity (daňové sazby by měly být stanoveny příslušným státem v celounijním rámci, tak jak je tomu v případě DPH). Aby se zlepšila efektivita a sociální spravedlnost stávajícího daňového systému, EFA chce změnit daňovou zátěž ukládanou na naše občany.
 
Rozpočet EU musí být spravován lépe (inteligentní fiskální konsolidací, lepším vynakládáním prostředků a zaměřením se na oblasti, v nichž může úroveň EU představovat přidanou hodnotu) a měly být stanoveny přísnější kontroly vůči všem agenturám EU, aby se odstranilo překrývání a duplikování.
Měla by být zřízena Evropská ratingová agentura pro transparentní kontrolu stanovování úrokových měr dluhopisů a rizikových nástrojů.
 
EFA vítá nedávno přijatou legislativu EU týkající se odměn vyplácených bankéřům.
 
Evropská komise by měla mít možnost vytvářet spolu s národními a regionálními orgány účinné nástroje pro boj proti podvodům a proti daňovým rájům a daňovým únikům mimo EU.
 
Reformované evropské strukturální a investiční fondy by měly být zaměřeny na:
- obnovení konkurenceschopnosti
- zvýšení veřejných investic do vývoje a výzkumu
- podporu investic do výroby
- zvýšení energetických úspor
- zlepšení profesní odborné přípravy
- boj proti sociálnímu vyloučení
- územní spolupráci, včetně vznikajících makroregionálních strategií.
 
ESA odmítá zavedení makroekonomických podmínek v rámci politiky soudržnosti. (Regionální) vláda by neměla být trestána za chyby učiněné jinou vládou.
 
ESA uznává životní důležitost, kterou představují malé a střední podniky (MSP). Politiky EU by měly podporovat konkurenceschopnost MSP.
 
Současná mezinárodní finanční a hospodářská krize má závažný negativní dopad na trh práce a situaci v oblasti zaměstnanosti v EU. V tomto směru bychom se měli zaměřit hlavně nadále na cíl EU dosáhnout celkové 75% míry zaměstnanosti v roce 2020. Prioritně by se měly řešit nízké míry zaměstnanosti u skupin jako jsou mladí lidé a populace přistěhovalců.
 
Jelikož je nezaměstnanost mládeže v EU na historicky nejvyšší úrovni, je zásadně důležité, aby politiky na všech vládních úrovních posílily postavení naší budoucí generace, mj. kvalitním vzděláváním, rozvojem dovedností a potvrzováním neformálního vzdělávání, a aby se posílil mezigenerační dialog. V tomto směru by měla být dána priorita splnění cíle EU snížit do roku 2020 nedokončenou povinnou školní docházku pod úroveň 10 %.
 
ESA jednoznačně podporuje program záruk pro mladé lidi s cílem zajistit, aby všichni mladí lidé do 25 let obdrželi kvalitní nabídky zaměstnání, pokračujícího vzdělávání, učebního místa nebo stáže ve lhůtě čtyř měsíců poté, co se stali nezaměstnaní nebo ukončili formální vzdělávání.
 
Dovážené zboží by mělo být klasifikováno v souladu s ekologickými a sociální standardy v zemi původu a mělo by být náležitě označeno. Toto opatření by mělo přispět k rozšíření evropských standardů na celém světě.
 
 
4. EVROPSKÁ ENERGETICKÁ POLITIKA
 
Evropská svobodná aliance usiluje o energetickou strategii, která maximalizuje priority v oblasti efektivního využívání energie, dává důraz na rozvoj obnovitelné energie, zajišťuje transparentnější evropské trhy s plynem a elektřinou a stanoví aktivní dohled s cílem dostatečně chránit spotřebitele.
 
Diskuze o energetice by se měla zaměřit na poptávku po energii i na nabídku a produkci v této oblasti. Spotřeba energie by měla být snižována prostřednictvím rozumnějšího a účinnějšího využívání energie. Energetická účinnost by měla být prioritou, protože nejlevnější a nejzelenější kilowatthodiny jsou ty nespotřebované. Zlepšení energetické účinnosti znamená, že na pokrytí poptávky po energii je nutných méně zařízení na produkci energie. Úspory energie díky opatřením v této oblasti tudíž vedou k finančním úsporám a nižší úrovni uhlíkových emisí. ESA se proto domnívá, že je nutno se více zaměřit na energeticky úsporná opatření, jak ve prospěch životního prostředí, tak i ve prospěch spotřebitele. ESA podporuje cíl energetických úspor.
ESA je přesvědčena o nutnosti zajištění diverzifikovaných energetických zdrojů v zájmu prevence závislosti na jiných regionech nebo územích.
 
Dobrým modelem pro některé regiony a státy, který by měl být podporován tam, kde je to vhodné, je distribuovaná produkce, kdy energie je vyráběna z mnoha malých zdrojů. Evropská elektrická síť by měla být renovována a měla by se z ní stát obrovské rozvodní místo s velkou fluktuací produkce zelené energie (energie získaná z větrných zařízení při pobřeží Severního moře, středomořská solární energie, energie získaná z hydroelektráren ve Skandinávii) jakož i decentralizované energetické produkce, např. ze solárních panelů na soukromých domech.
 
Domníváme se, že evropské financování by mělo být konkrétně přidělováno na investice do rozvoje obnovitelné energie a úsporných energetických opatření, a zároveň by měla být zachována autonomie států a regionů, aby si rozhodly o svém skladbě zdrojů energie, a mělo by se uznat, že v zájmu zajištění dosažitelné energie by se realistická skladba zdrojů energie měla zaměřit na obnovitelné energetické zdroje, aniž by se vylučovaly některé zdroje energie, nejsou-li k dispozici alternativy. Takové investice vytvoří udržitelná pracovní místa a podpoří hospodářský růst, a budou přínosem i pro životní prostředí. Je nutný dlouhodobý plán s investicemi do projektů v oblasti znalostí a infrastruktury, které nepovedou k nerealistickým nákladům, čímž by se Evropa stala vedoucí silou v tomto odvětví.
 
Domníváme se, že EU by se měla zavázat k ambicióznímu cíli snížení ročních emisí uhlíku a k restrukturalizaci a zásadní změně naší energetické politiky, což je zásadní pro dosažení uvedeného cíle.
 
Rozvoj obnovitelné energie vytvoří pracovní místa a podpoří hospodářský růst a představuje i způsob, jak snížit emise uhlíku. Podpora rozsáhlejšího využívání obnovitelných zdrojů musí týt vedle maximalizace energetické účinnosti základním kamenem energetické politiky EU. Měla být zkoumána možnost mikroprodukce, přílivová energie, hydroelektrárny v malém měřítku, vodní turbíny na dně moře a další programy produkce udržitelné energie. Vzhledem k tomu, že mnohé evropské státy mají nadbytek pobřežních vod, měl by být kladen silný důraz na přílivovou energii, která představuje rovněž technologii v komerčně pokročilé fázi.
 
Plánovací politika by měla být svěřena regionálním vládám. Místní orgány by měly být zapojeny do plánovacích postupů pro novou výstavbu zařízení, aby žádná komunita nenesla nepřiměřené břemeno zajišťování energie pro širší společenství. Projekty v oblasti obnovitelné energie by měly být maximálně přínosné pro místní komunitu v podobě výhod, jako jsou nižší ceny energie.
 
Měly by být stanoveny ambiciózní cíle pro produkci obnovitelné energie. Je možné dosáhnout zvýšení produkce racionalizací schvalovacích postupů, zjednodušením poradenství v oblasti plánování, podporou zapojení komunit a podporou komunitních přínosů. Financování pro oblast obnovitelné energie by mělo být koordinováno s dalšími unijními nástroji financování, a to zejména fond rozvoje venkova, protože zemědělci hrají životně důležitou roli při spravování zdrojů jako jsou půda a voda, jakož i strukturální fondy, jejichž cílem je rozvoj ekonomik v našich nejchudších regionech.
 
Používání fosilních paliv by mělo být omezeno s výhledovým cílem zrušení jejich produkce ve prospěch udržitelnějších zdrojů. I když jsme dosud závislí na jejich využívání, měly by alespoň být využívány místní dodávky nad dovozy. Na všechny nové elektrárny by měly být uplatněny výkonnostní standardy pro efektivní emise. ESA podporuje výzkum v oblasti technologie zachytávání a skladování uhlíku, avšak je nadále obezřetná, pokud jde o životaschopnost této technologie.
 
ESA má obavy z praxe extrakce metanu v uhelném podloží a plynu z břidlic hydraulickým štěpením (tzv. "fracking") s ohledem na negativní dopad na životní prostředí, zejména na podzemní vody.
 
ESA dlouho vyzývala k postupnému utlumení jaderné energie na evropské úrovni. Katastrofa v japonské Fukušimě byla další připomínkou potenciálního ohrožení jadernou energií. ESA připomíná, že Německo oznámilo, že jeho jaderné elektrárny budou odstaveny do roku 2022. Švýcarsko je odhodláno postupně odstavit jadernou energii do roku 2034 a Itálie hlasovala v referendu v r. 2011 proti jaderné energii. I když podíl obnovitelné energie v budoucnosti poroste, některé regiony ještě nemohou vyloučit jadernou energii ze své skladby zdrojů energie a musí snižovat svou závislost na jaderné energii racionálně a realisticky. Každopádně budou nutné rozsáhlé investice do trhu s elektřinou v zájmu zabránění nedostatkům v produkci.
 
Ať už je energie produkována jakýmkoli způsobem, je naprosto zásadní, aby byla zaručena v každém odvětví nejpřísnější bezpečnostní opatření, od úrovně produkce, až po nakládání s odpady. Na úrovni EU by měly být stanoveny minimální zaručené standardy.
 
ESA chce podporovat výzkum a vývoj v oblasti energetiky jako takové. Technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie nejsou výhradními oblastmi, na nichž bude v budoucnosti záležet. Musíme rovněž investovat mj. do výzkumu nových technologií v oblasti energetické účinnosti, skladování energie a jaderných odpadů.
 
V minulosti poukazovala ESA na chybějící demokratickou kontrolu a transparentnost v energetickém sektoru. ESA má výhrady ohledně nedemokratických ropných kartelů, oligopolů v oblasti fosilních energetických zdrojů, jaderných monopolů a sektoru alternativních zdrojů energie ovládaného nadnárodními korporacemi. Vlády by měly spolupracovat v tom, že budou vyzývat velké energetické společnosti k reinvestování svých zisků do zlepšení služeb nebo snížení nákladů pro spotřebitele.
 
V r. 2011 byl přijat Valným shromážděním ESA návrh na suverenitu v oblasti energie. Zabývá se oligopoly a monopoly na energetickém trhu. ESA je přesvědčena, že naše ambice zavést politickou kontrolu nad našimi zeměmi a regiony by měla být doprovázena kontrolou nad našimi zdroji energie.
 
 
5. ZEMĚDĚLSTVÍ A REFORMA SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY
 
Pro blaho 500 milionů občanů Evropy je absolutně zásadní bezpečné zásobování potravinami. Pro ekonomickou budoucnost 12 milionů zemědělských podniků a mnohé další související potravinové řetězce a venkovské podniky má zásadní význam i životaschopnost, prosperita a udržitelnost evropského zemědělství, které hraje hlavní roli při udržování krajiny, ochraně životního prostředí a křehkých ekosystémů a které tvoří významnou součást sociálního a kulturního dědictví evropských regionů. Jak se stále více a více industrializuje potravinový řetězec a dále se odhalují informace o podvodech při označování potravin a šíření nemocí rostlin a zvířat, ukazuje se, že zajištění bezpečných, zdravých, čerstvých a místních potravin je důležitější, než kdy před tím. Stejně tak je nutná reforma společné zemědělské politiky EU.
 
Strany tvořící Evropskou svobodnou alianci odrážejí značnou rozmanitost variabilních zemědělských krajin Evropy. Problémy a výzvy, kterým čelí zemědělci v živočišné výrobě ve skotské hornaté krajině, se liší od problémů a výzev, které existují v řeckých olivových hájích nebo na velkých zemědělských usedlostech v Německu. Musí proto být přijaty diferencované politické strategie, které vyhoví potřebám různých druhů zemědělství a které odpovídají diferencovaným hospodářským potřebám venkova. Společná zemědělská politika, uniformní pro všechny regiony, není v souladu se zásadou respektování rozmanitosti, kterou uznává EFA. Strany EFA však sdílejí některé základní zájmy v rámci zemědělské politiky a žádají, aby v diskusích o budoucnosti společné zemědělské politiky byly centrální tyto zájmy:
* Zachování jednotné platby na zemědělský podnik s odpovídajícím rozpočtem: zemědělci v zemích a regionech EFA čelí hospodářským problémům souvisejícím s kolísaným trhem, vysokými náklady na vstupy, okrajovou půdou s nízkou hodnotou a vzdáleností trhů. Jednotné platby na zemědělský podnik zajišťují podstatu financování zemědělských podniků a musí být přiměřeně zajištěny z rozpočtu EU: vytváří se tak rovné podmínky pro zemědělce v různých částech Evropy.
 
* Zvýšení podpory pro méně příznivé oblasti: mnohé strany EFA, jako např. v Bavorsku a Galicii jsou vystaveny významným přírodním znevýhodněním a jsou klasifikovány jako méně příznivé. Druhý pilíř společné zemědělské politiky zajišťuje finanční podporu na pomoc zemědělcům, aby tato znevýhodnění překonali. Uvedené platby napomáhají předcházet bankrotům zemědělských podniků a opouštění půdy a zachovávat produkci potravin.
 
* Decentralizace pravomocí v oblasti rozhodování o společné zemědělské politice (SZP): podle pravidel SZP jsou členské státy zmocněny k přijímání rozhodnutí o provádění režimů SZP na svých územích, jako např. kolik peněž převést z prvního do druhého pilíře či zda uplatnit „režim pro malé zemědělce“. Tato rozhodnutí musí být přijímána na co nejnižší místní úrovni rozhodování, zejména v členských státech, ve kterých je zemědělství decentralizováno do nižších úrovní vlád, tak aby země a regiony EFA mohly přizpůsobit provádění SZP svým potřebám.
 
* Ekologická opatření: strany EFA čelí na svých územích velmi rozdílným ekologickým a environmentálním výzvám: zatímco záplavy jsou hlavním environmentálním problémem v severní Evropě, Středomoří čelí problémům sucha. Návrh Komise na ekologizaci SRP prostřednictvím tří mandatorních a standardních opatření je kritizován za to, že nezohledňuje realitu této rozmanitosti. EFA vyzývá k přijetí regionálně pružnějšího přístupu k ekologizaci, který umožní našim zemím a regionům řešit specifické problémy, jimž čelí, a zároveň zajistit obecně ekvivalentní environmentální opatření napříč Evropou, včetně zabezpečení biologické rozmanitosti.
 
 
6 RYBOLOV A AKVAKULTURA
 
Fundamentální zásada EFA týkající se respektování rozmanitosti v celé Evropě zahrnuje mnoho aspektů kultury našich občanů - ať už jsou to jazyková práva, národní instituce nebo kulturní dědictví.
 
A v pobřežních evropských regionech tvoří živobytí závisející na moři nedílnou součást dědictví a tradic jednotlivých oblastí. Generace rybářů se vydávaly na moře lovit ryby ve vodách, které je obklopovaly, a tento rybolov zajišťoval mnoho pracovních míst i pro lidi na pobřeží. Akvakultura hraje rovněž stále důležitější roli při zajišťování potřeb Evropy, pokud jde o potraviny i při udržování často křehkých ekonomik.
 
Evropské pobřežní tradice ukazují stejně mnoho rozmanitosti, jako další části našich diferencovaných kultur. Problémy mající dopad na rybáře na Orknejích nebo Shetlandech se naprosto liší od problémů zajímajících Korsiku nebo Sardinii. Stejně tak se v různých mořských a klimatických zónách liší i vývoj v oblasti akvakultury.
 
Avšak to, co naše zájmy spojuje, je zásadní propojení mezi pobřežními komunitami a jejich závislostí na moři: každé rybářské městečko nebo vesnice má historickou a tradiční námořní roli, která zasluhuje ochranu.
 
Tato ochrana ve společné rybářské politice EU, jak existuje v posledních třiceti letech, neexistuje.
 
Přespříliš centralizované uniformní přístupy ignorovaly potřeby jednotlivých oblastí, nedokázaly zachovat rybí populace a vedly k úpadku odvětví rybolovu - a proto ohrozily kulturní hranice pobřežní Evropy.
 
EFA je přesvědčena, že tyto tradice a historická práva si zasluhují, aby byly chráněny, a proto podporuje níže uvedené klíčové aspekty v rámci rybářské politiky:
 
* rozmanitá evropská odvětví rybolovu jsou životně důležitou součástí našeho společného kulturního dědictví - a práva a zájmy všech našich pobřežních komunit musí být chráněny.
 
* Řízení rozhodování o rybolovu musí být decentralizováno a reálné pravomoci musí být navráceny rybářským národům a regionům. Problémy se nejlépe řeší na úrovni odpovídající jednotlivým rybářským oblastem s podporou regionální spolupráce v případě zjevných sdílených zájmů.
 
* Pobřežní odvětví musí být odpovídajícím způsobem chráněna a muži i ženy musí být podpořeni ve svých životních rolích.
 
* Udržitelný rybolov a akvakultura by měly být schopny se vyvíjet takovým způsobem, který nejlépe odpovídá potřebám daného regionu.
 
 
 
7. VÝZVY PRO KULTURY A JAZYKY
 
Klíčovým prvkem pro zajištění kulturního dědictví Evropy je respektování kulturní a jazykové rozmanitosti.
 
 EFA je toho názoru, že všechny evropské jazyky ve svých psaných a ústních podobách mají ekvivalentní hodnotu a důstojnost a jsou nedílnou součástí evropské kultury a civilizace a přispívají k obohacení lidstva. EU musí podporovat politiky dotčených komunit, aby si své jazyky opět osvojily.
 
EFA se domnívá, že evropské jazyky a kultury jsou podobné biologické rozmanitosti a jsou živoucím dědictvím nutným pro udržitelný rozvoj našich společností. Musí být chráněny před jakýmkoli nebezpečím zániku.
 
Musíme zabránit tomu, aby naše národní jazyky byly redukovány na sekundární roli „nízce postaveného“ jazyka pro každodenní potřebu, zatímco angličtina podporovaná ekonomickou globalizací se stává „vysoce postaveným" jazykem důležité komunikace, vzdělávání, vědy, hospodářského života atd. Protože tlak angličtiny je globální a v podstatě ekonomický (na rozdíl politického nebo kulturního tlaku), sjednocující anglický jazyk není pro Evropu nástroj identifikace, přičemž naše jazyky se stávají lokálními a ztrácejí svůj evropský rozměr. Politiky EU musí přispívat k obratu v těchto negativních trendů.
 
EFA zastává názor, že jazyková rozmanitost podporuje tvořivost, inovace a podporu místního kulturního dědictví, a tím přispívá k hospodářskému rozvoji. Kulturní a umělecká tvorba, kulturní dědictví, gastronomie, řemesla a tvořivost mají potenciál vytvářet pracovní místa, pomáhají prosazovat identitu, nelze je globálně přemísťovat a představují rovněž základní prvky pro udržitelný cestovní ruch. Lingvistické odvětví, tj. navrhování, produkce a marketing produktů a služeb souvisejících s jazyky, je rovněž odvětvím s velkým potenciálem.
 
EFA se domnívá, že EU musí zajistit ochranu jazykového a kulturního dědictví Evropy a zejména všech jejích jazyků, a proto musí při respektování zásady subsidiarity přispívat k podpoře a rozvoji tohoto neocenitelného kulturního dědictví.
 
Jazyky, které jsou uznány jako další úřední jazyky, musí být uznány na úrovni EU.
 
I když byl rozpočet přidělený na evropské regionální nebo menšinové jazyky velmi snížen, EFA je toho názoru, že nové programy Komise týkající se iniciativ v období 2014-2020 Erasmus, Kreativní Evropa a Evropa pro občany musí podporovat nevládní organizace a organizace, iniciativy a aktivity, které vyvíjejí činnost s cílem rozvíjet a podporovat ohrožené jazyky. Jednou z nejdůležitějších oblastí je pro EFA změna kritérií způsobilosti pro unijní jazykové programy s cílem umožnit všem jazykovým skupinám žádat o tyto příležitosti k financování.