Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Čim víc občanů ČR se přihlásí k moravské národnosti,
tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Česká a Moravská Federativní Republika

Usilujeme o proměnu unitární České republiky ve federaci
dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů

Česká a Moravská Federativní Republika

Tomáš Ingr - předseda strany Moravané

Hájíme zájmy obyvatel Moravy!

Tomaš Inger

Petr Bystřický - místopředseda strany Moravané

Morava patří na mapu Evropy!

Petr Bystřický
   

Představujeme kandidátku č.11 Danuši Poprachovou

Narodila jsem se v obci Stonava, která má na svém území snad největší počet šachet ve střední Evropě, v kraji, který je svébytný nejen svým jazykem. Narodila jsem se v kraji, kde po generace spolu žijí lidé různých národností. Moje dvě nejlepší kamarádky byly Češka a Polka. Já sama jsem Slezanka. Co nás spojovalo, byla láska ke kraji na březích řeky Olzy a záliba ve zpěvu. Dalo by se říct, že jsme byly velké lokální patriotky a vůbec jsme se za to nestyděly. Po ukončení VŠ jsem chvíli učila na Karvinsku, po svatbě jsem se přestěhovala za manželem do Šumperka, krásného města v podhůří Jeseníků. K mým největším zálibám patří kromě historie také mineralogie.

Na okamžik, kdy jsem "vkročila " před skoro 25 léty do arény s názvem politika si pamatuji poměrně přesně. Byl to novinový článek věnovaný problematice postavení Moravy v rámci státoprávního uspořádání ČR vylepený na dveřích samoobsluhy, který vzbudil můj zájem. Vystudovala jsem totiž historii na FF UP v Olomouci. Ale bohužel ani tehdy, v oněch poměrně osvícených letech "dětí květin", kdy všudepřítomná cenzura režimu poněkud polevovala, jsme se my, budoucí historici, školená paměť národa, dověděli jen velmi málo z dějin Moravy. Dokonce ani na té starobylé univerzitě v srdci a bývalém hlavním městě Moravy. Studium historie, základní povědomí o slavné historii Moravy a Slezska, se základy státnosti i určitou mírou samostatnosti země až do r. 1948, kdy došlo v zájmu posílení politické moci k centralizaci státní správy, mne přivedly do řad politického seskupení, které usiluje o nápravu současného stavu. A spolu s tím vědomí toho, že větší míra samosprávné demokracie vede i k větší míře zodpovědnosti občanů.

V mnoha zemích velmi úspěšně funguje spolkové uspořádání, jako např. u našich sousedů v Německu a Rakousku. Naše země prošla po změně politického zřízení v r. 1989 mnoha proměnami, centralistické státoprávní uspořádání však jako pozůstatek komunistického převratu v r.1948 zůstalo.

Úloha EU se někdy zkresluje a paušalizuje, jakožto role Vševěda, který má řídit každý náš krok a rozhodovat úplně o všech našich činech. Nejjednodušší a nejefektivnější řízení je údajně to, které se realizuje z jednoho centra, jako je tomu u nás. Jenže nejúspěšnější zemí EU je Německo, které funguje jako spolková země.

Proto se domnívám, že naše země má vhodné předpoklady JAK HISTORICKY PODLOŽENÉ, TAK POD VLIVEM VYZKOUŠENÉHO MODELU USILOVAT O DŮSTOJNÉ ZAČLENĚNÍ MORAVY A SLEZSKA DO NOVÉ EVROPY.


Ženy v politice

Ženy v politice v naší zemi nejsou dnes již takovou raritou, jak tomu bylo ještě nedávno, ale přesto je jich u nás stále ještě málo. Důvody jsou všeobecně známé. Větší zatížení péčí o rodinu a rovněž rozdíly v oblasti psychiky. Ženám je vzdálenější vyhledávání nejrůznějších šarvátek a vehementní prosazování vlastního "já", které mnohdy provázejí kariéru politika. Ženy jsou ve svých projevech zdrženlivější. To ovšem neznamená, že nemají svůj názor. Právě výše uvedené skutečnosti jsou i jedním z mnoha důvodů, proč by ženy v politice být měly. Větší "zatížení " reálnou skutečností jim dává větší přehled o skutečném stavu společnosti, o skutečných problémech, které by se měly přednostně řešit. A větší zdrženlivost projevu je sice méně často dostane na stránky bulváru do rubrik nejrůznějších "duchaplných" výroků, ale umožní jim vést např. debatu opravdu duchaplně a rovněž i smysluplně. Domnívám se, že prezentovaný názor na ženy v naší politice nelze považovat za projev pouze jakéhosi feminismu. Odpovídá skutečnosti, že těch pár žen, které v naší politice působí , si své postavení muselo tvrdě zasloužit , což neplatí tak docela o všech jejich kolezích z rodu maskulinum.

Případné kritiky těchto svých výroků chci ovšem ubezpečit, že nejsem bytostně nepřítelem mužů ani jim neupírám zásluhy, které jim náleží a dokonce nejsem ani zastáncem pozitivní diskriminace žen, která která by je upředňostňovala před jejich mužskými kolegy. Jsem totiž zastáncem rovných šancí a důvody, které mne přivedly do politiky byly jiné než prosazování zájmů žen.