Prosadíme naplnění Ústavy,
obnovu zemského uspořádání
Čech, Moravy a Slezska

Dohoda o volební spolupráci
mezi hnutím SPD a stranou Moravané

Prosadíme naplnění Ústavy, obnovu zemského uspořádání Čech, Moravy a Slezska


Prosadíme legislativní
uznání moravské národnosti

Dohoda o volební spolupráci
mezi hnutím SPD a stranou Moravané

Prosadíme legislativní uznání moravské národnosti
   

Odhalení sochy Svatopluka I. Velikého, krále Moravanů


Socha bude odhalena z iniciativy a finanční podpory Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana u příležitosti 1120. výročí Svatoplukova úmrtí v neděli dne 9.listopadu 2014 ve 14.30 v Antonínské ulici před Domem seniorů.

Svatopluk I. Veliký,  král Moravanů
 
Svatopluk I. Veliký (??? - 894), panující v letech 871 - 894 byl třetím a nejmocnějším panovníkem Velkomoravské říše. Za jeho vlády se Morava stala opravdovou evropskou velmocí. Byl synovcem knížete a krále Rostislava. Koncem 50. let 9. století se Svatopluk chopil politické moci v nitranském knížectví, které bylo součástí Velkomoravské říše. V roce 870, v touze po vlastní samostatné vládě, svého strýce Rostislava zajal, vydal Frankům a sám se zmocnil vlády. Svatopluk po tomto činu očekával, že ho Frankové potvrdí v pozici velkomoravského knížete. Ludvík Němec ovšem namísto toho vyslal na Velkou Moravu dva franské markrabí, Viléma a Engelšalka, coby regenty. Svatopluk byl pak spolu s arcibiskupem Metodějem uvězněn.
 
Roku 871 vypuklo pod vedením Slavomíra na Velké Moravě lidové povstání proti franské vládě. Moravanům se podařilo dobýt zpět ztracená hradiště. Na základě těchto událostí zbavil Karloman Svatopluka obvinění, propustil ho z vězení a v čele bavorského vojska ho poslal na Moravu, neboť mu Svatopluk slíbil, že Slavomíra přemůže. Jenže když vojsko dorazilo na Moravu, Svatopluk se se Slavomírem dohodl a před starým Rostislavovým městem společně způsobili bavorskému vojsku záhubu.
 
Toto vítězství umožnilo Svatoplukovi stát se knížetem. V tom čase se podařilo po intervenci u papeže osvobodit arcibiskupa Metoděje z internace bavorskými biskupy, tak že se v roce 873 mohl ujmout svých povinností. Na mírovém jednání Svatoplukova kancléře, kněze Jana z Benátek, s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu v roce 874 bylo dohodnuto, že Čechy a ostatní slovanské země budou nadále spadat pod církevní jurisdikci Metodějovu.
 
Svatopluk se zavázal odvádět východofranské říši poplatky a formálně uznávat její svrchovanost, nicméně měl mírem se svým nejsilnějším sousedem zajištěn zcela volný prostor pro vlastní mocenskou expanzi. Ta byla usnadněna civilizačním náskokem Velké Moravy (cyrilometodějská misie, státní aparát) oproti slovanským sousedům. Svatopluk tak už roku 874 získal území podél horního toku řeky Visly, dále ke své říši pevně přimkl dnešní severomoravské oblasti Opavska a Holasicka a získal kontrolu nad Čechami. V roce 875 Bořivoj, jako Svatoplukův místodržící, usedl na český knížecí stolec a začal budovat opevnění budoucího hradu jménem Praha. Poté roku 883 přijal se svou ženou Ludmilou křest od samotného Metoděje. V roce 881 připojil Svatopluk kraj podél řeky Tisy a od roku 890 byla velkomoravskou součástí také Lužice.
 
Svatopluk uskutečnil významnou společenskou a vojenskou reformu. Velká Morava za jeho vlády získala silné postavení ve střední Evropě, a to i pokrokem ve vytváření moravské církevní samosprávy, na které se významně podílel arcibiskup Metoděj.
 
Velká Morava byla za Svatoplukova panování prohlášena za léno Svaté stolice, čímž se jí dostalo rovnoprávného postavení s Východofranskou říší. V pramenech té doby byl Svatopluk běžně titulován jako rex - král a obyvatelé Velké Moravy byli označováni jako Moravané
 
Roku 882 král Svatopluk vtrhl jako spojenec východofranského panovníka Karla III. do Východní marky a vypudil odtud markrabata Viléma a Engelšalka. Ti se přidali k silám Arnulfa Korutanského, který proti Svatoplukovi uzavřel spojenectví s Bulhary. Útokem se zmocnili některých Svatoplukem dobytých území v dnešním východním Maďarsku. Svatopluk následně Bulhary vyhnal a podařilo se mu tak v letech 883 a 884 připojit k Velkomoravské říši celou Panonii. Tento krok si nechal potvrdit od Karla III. dohodou ve Vídeňském lese roku 884. Karel III. též prodloužil mírovou smlouvu s Velkomoravskou říší a Svatoplukovy pozice byly upevněny. V letech 888 a 889, se ale konflikt o Panonii opět rozhořel. Arnulf platnost mírové smlouvy přerušil a v roce 892 zahájil se svými početnými spojenci (mimo jiné i Maďary) tažení proti Svatoplukovi. Svatopluk i tentokrát dokázal veškeré nepřátelské útoky odrazit.
 
Král Svatopluk podle latinské a starochorvatské verze Dukljanské kroniky (kap.IX) zemřel dne 9. března roku 894. Svým potomkům zanechal  uznávanou a silnou Velkomoravskou říši.
 
 Území Velké Moravy na konci panování Svatopluka I. Velikého
 
 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Socha Svatopluka I. Velkého byla odhalena a vysvěcena v Hluku dne 9. listopadu 2014 z iniciativy Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana.                     Královský řád Moravských rytířů  svatého Rostislava a Kolumbana, o.s. je společenství  mužů a žen vyznávajících zásady křesťanské morálky, kteří svým dosavadním životem, činností a postoji přesvědčili a slibem potvrdili, že budou upevňovat, rozvíjet a chránit tradice moravského národa, zejména na poli kulturním, uměleckém, vědeckém, duchovním, politickém a hospodářském.

Autorem sochy Svatopluka I. je kamenosochař pan Bedřich Vašík ze Vnorov - Lidéřovic.Pan Vašík je také např. autorem sochy sv. Anežky české v Březůvkách u Zlína,  sochy Sudomíra v Sudoměřicích,  sousoší sv. Cyrila a Metoděje v Mikulčicích, ve Křtinách a v Žebětíně.

Finanční prostředky na zhotovení sochy a na její instalaci poskytli členové Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana a Moravského národního kongresu.