NÁŠ CÍL JE SPOLKOVÉ
USPOŘÁDÁNÍ ČR

Česká spolková republika - Země česká,
Země moravskoslezská a Metropolitní země Praha.
Zrušením 14 nefunkčních krajů dosáhneme v ČR roční úspory
až 65 miliard a na Moravě roční úspory až 28 miliard.
Nezadlužujme naše děti a vnoučata!

Náš cíl je spolkové uspořádání ČR
   

Bankrot české "demokracie"

Ačkoli na sekretariátech tzv. vítězných stran, které na předvolební propagandu utratily desítky milionů korun z peněz daňových poplatníků, šumí šampaňské, ve skutečnosti by měli všichni politici z českých parlamentních stran odstoupit a omluvit se za své řádění občanům. Volby do krajských zastupitelstev totiž opět ukázaly, že česká demokracie za pouhých pětadvacet let své existence zbankrotovala. Dvě třetiny voličů vůbec nepřišly k volbám, což je ten vůbec nejdůležitější údaj z těchto voleb (čím to, že to média nezdůrazňují?).  Není se co divit, lidé dobře vědí, že kraje jsou zcela nesmyslná instituce vzniklá bez vůle a proti vůli obyčejných občanů. A Senát stejně tak.

Ale nejde jen o tyto dvě instituce. Podle výzkumu Sociologické ústavu z roku 2015 si 88 % obyvatel u nás myslí, že občan nemá žádný vliv na politiku na celostátní úrovni. To je naprosto klíčový údaj, který dokládá kvalitu české „demokracie“ a ze kterého potom vyplývají další data.

Kraje přitom fakticky k celostátní úrovni patří, nevznikly proto, aby byla nějaká decentralizace, nýbrž proto, aby žádná decentralizace nebyla, a jsou pouhou trampolínou establishmentových politiků do Prahy. Proto také v těchto volbách nehrála roli žádná krajská témata, nýbrž témata celostátní nebo prázdné a mimořádně trapné fráze nebo osobní útoky.

Sociolog Lukáš Linek v knize „Kam se ztratili voliči: Vysvětlení vývoje volební účasti v České republice v letech 1990-2010“ dokazuje, že důvodem poklesu volební účasti v ČR je jednak pokles pozitivního hodnocení politických stran a jednak snižování víry v to, že hlasováním lze něco změnit.  Zdá se tedy, že se lidé domnívají, že heslo „Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili“ u nás opravdu platí.  Podle jiného výzkumu Sociologického ústavu se obyvatelé domnívají, že největší vliv na rozhodování politiků má korupce a naopak nejnižší vliv mají na jejich rozhodování občané. Více jak 83 % občanů si myslí, že hlavním důvodem, proč někdo vstoupí do politiky, je snaha získat majetek.

Zklamání občanů České republiky z jejich politiků vyniká i v mezinárodním srovnání. Podle výzkumu OECD je ČR v zájmu občanů o politiku mezi členskými státy OECD (kterých je 35) na pátém místě od konce. A co hůř, Česká republika v OECD bezkonkurenčně vede v nezájmu o politiku mezi lidmi ve věku 15 – 29 let.  Je to takřka 60 %, zatímco průměr OECD je pod 30 %. Jinými slovy, i mladí lidé, kteří by měli být naší nadějí do budoucnosti, propadli pesimismu, jakému ve vyspělém světě není rovno.  Jistě si též mnozí pamatujeme, že v předloňských volbách do Evropského parlamentu byla ČR co do účasti voličů na předposledním místě z 28 členských států EU.

Můžeme také porovnávat s regionálními volbami v jiných zemích. I v centralistických státech jako je Polsko nebo Francie byla účast voličů mnohem vyšší než u nás. V Polsku byla ve volbách do vojvodství v roce 2014 voličská účast v průměru 46,5 %.  Ve Francii v regionálních volbách v roce 2015 činila účast voličů v průměru  49,9 %. Mnohem vyšší účast voličů však v regionálních volbách vykazují decentralizované státy.   V Německu u zemských voleb mezi roky 2012 až 2016 voličská účast překročila u 3 zemí  70 %, u dalších 6 zemí 60 % a u dalších 5 zemí 50 %. Ve Španělsku byla v regionálních volbách v roce 2015 voličská účast v průměru 65,5 %. V Rakousku se v letech 2014 a 2015 voličská účast v zemských volbách pohybovala od 64,3 % (Vorarlbersko), přes 67,9 % (Štýrsko), 74,8 % (Vídeň) až po 77,3 % (Burgenland).  Jinými slovy, dokud u nás nebude obnovena decentralizace a tradiční země, nebude tu fungovat demokracie.

Demokracie znamená vládu lidu. U nás se o ničem takovém nedá mluvit, žádná z vládnoucích garnitur, které se tu vystřídaly, neumožnila zavedení instituce obecného referenda a všechny odepřely občanům – kteří politiky platí ze svých daní – možnost vyjádřit svůj názor. Co hůř, demokracii v ČR už nelze označit ani za zastupitelskou, protože koho zastupuje „vítězná“ strana v krajských volbách, když dvě třetiny občanů odmítly volit? Hnutí ANO, které je považováno za vítěze krajských voleb, volilo pouhých 6,3 % oprávněných voličů. Pro ČSSD, která je jedním z hlavních tvůrců krajského zřízení a která je nejsilnější vládní stranou, volilo 4,6 % oprávněných voličů. Pro KDU-ČSL, která se tak holedbá svým úspěchem, volilo 1,9 % oprávněných voličů.

Nepotvrdily se ani řeči ČSSD o tom, jak si občané na kraje „pomalu zvykají“. Navzdory masivní propagandě tomu tak není, k volbám přišlo ještě méně lidí než minule. Krajská zastupitelstva jsou proto naprosto nelegitimními orgány, které nemají žádný demokratický základ, a není v nich vůbec nijak zastoupen názor drtivé většiny občanů.

Stejně tristním údajem je skutečnost, že volební zisk jednotlivých subjektů je přímo úměrný penězům utraceným na volební kampaň. Jinými slovy, volby si u nás je možné koupit. A občanské iniciativy, které nemají přístup ani ke státním příspěvkům (jež mají za cíl zabetonovat současný kartel u moci) ani k darům různých Pepů z Hongkongu (na rozdíl od stran spřízněných s lobbisty a spekulanty), nemají šanci.

Je proto evidentní, že Česká republika nepotřebuje kosmetické úpravy, což je to jediné, čím se liší členové kartelu, který tu vládne. Potřebujeme radikální změnu, která dá občanům možnost rozhodovat, která jim dá možnost bránit se zvůli mocných a která jim vrátí víru v budoucnost, o kterou už dávno přišli. Nic z toho od stran, které „uspěly“ v těchto volbách, nelze očekávat. Kapři si rybník nevypustí.

Moravané se v předvolební kampani setkali se všemi druhy zrůdností, které jsou pro českou politiku zcela běžné, od porušení slibu daného zástupcem STANu před celým zemským sněmem naší strany, přes zkorumpovanost agentur provádějících „výzkumy veřejného mínění“, přes přetahování našich kandidátů ze strany jiných subjektů (disponujících značnými částkami z peněz daňových poplatníků), přes zázračné probuzení jinak neexistujícího „jihomoravského“ hnutí známého likvidátora Moravy Jana Kryčera, které podle všeho tajné služby udržují, aby štěpil hlasy moravských voličů, přes cenzuru v hlavních sdělovacích prostředcích až po neuvěřitelnou televizní debatu, kde lídři všech parlamentních stran s výjimkou SPD souhlasili s komunistickým zločinem, jímž bylo zrušení samosprávy Moravy a Slezska v roce 1948.

Na vlastní kůži jsme tak opět mohli poznat, že nežijeme ve skutečné demokracii.

A většina občanů si to očividně myslí s námi.

PhDr. Marek Pavka, Ph.D.

Zdroje:
http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/social-issues-migration-health/society-at-a-glance-2016_9789264261488-en#page133
https://www.kosmas.cz/knihy/169905/kam-se-ztratili-volici/
http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7372/f3/pd150415.pdf
http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7356/f3/pd150312b.pdf
http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7363/f3/pd150325.pdf