Prosadíme naplnění Ústavy,
obnovu zemského uspořádání
Čech, Moravy a Slezska

Dohoda o volební spolupráci
mezi hnutím SPD a stranou Moravané

Prosadíme naplnění Ústavy, obnovu zemského uspořádání Čech, Moravy a Slezska


Prosadíme legislativní
uznání moravské národnosti

Dohoda o volební spolupráci
mezi hnutím SPD a stranou Moravané

Prosadíme legislativní uznání moravské národnosti
   

Moravská národnost u soudu

Dne 5. 6. 2017 podal spolek Moravské srdce jako žalobce ke Krajskému soudu v Brně žalobu na hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka i Zastupitelstvo kraje proto, že Výbor pro národnostní menšiny Zastupitelstva Jihomoravského kraje nemá zástupce největší národnosti moravské vedle národnosti české.

Národnostní složení Jihomoravského kraje

Podle posledního sčítání lidu v roce 2011 dle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem v dokumentu Národnostní struktura obyvatel se v Jihomoravském kraji přihlásilo k moravské národnosti 21,9% a k české národnosti 48% obyvatel kraje. Po pádu komunismu v roce 1989 získali lidé na území Čech, Moravy a Slezska právo se svobodně hlásit ke své národnosti. Této svobody využili příslušníci národa moravského. K moravské národnosti se podle statistik Českého statistického úřadu při sčítání lidu v roce 1991 přihlásilo 1 360 000 obyvatel, roku 2001 asi 380 000 obyvatel a roku 2011 pak cca 522 000 lidí (přitom rozdílnost údajů může plynout z toho, zda někdo uvedl jednu národnost nebo národnosti dvě, což bylo v roce 2011 možné). Je to největší národní celek vedle většinového národa českého a přihlášení k moravské národnosti je trvalým jevem od pádu komunismu v roce 1989.

Přesto však zástupci tohoto národa nejsou zastoupeni ve Výboru zastupitelstva Jihomoravského kraje pro národností menšiny a v přípisu hejtmana je jejich zastoupení odmítnuto s tím, že moravský národ nelze považovat za národnostní menšinu či za jinou než českou národnost. Toto tvrzení, je v rozporu s tím, že v minulém sčítání lidu v roce 2011 se k moravské národnosti přihlásilo více než půl milionů lidí, přičemž většina tak neučinila náhodně, ale protože nechtějí být považováni za příslušníky české národnosti. Je to od sčítání lidu 1991 trvalý jev. Jde o jejich rozhodnutí, jakožto rozhodnutí svéprávných občanů tohoto státu. I sousední Slovensko uznává moravskou národnost, proto její zástupce je příslušníkem Výboru pro národnostní menšiny a etnické skupiny Rady vlády Slovenské republiky pro lidská práva, národnostní menšiny a rodovou rovnost.

Žalovaný odmítá respektovat důsledky svobodného přihlášení více než půl milionu občanů tohoto státu k moravské národnosti. To v situaci, kdy evropské reálie dokreslují, že staré definice národa, které byly určovány především jazykem, nejsou platné. Jak by se asi na jazykové definice národa dívali Belgičané a Rakušané. Rovněž Židé jsou příkladem národa a náboženství, přičemž někdy hraje určující roli příslušnost náboženská, z jiných pohledů národní či etnická. Demokratický právní stát není od toho, aby vrchnostensky uznával, který národ je ten pravý a který ne. Veřejná moc musí vzít svobodné vyjádření občanů na vědomí.

Sociologických, jazykových a náboženských definic národa je mnoho. Konečně i u nás nebyl v období první Československé republiky uznáván český a slovenský národ jako samostatné národy, ale jako dvě větve jednoho národa československého. Tento přístup historie zhodnotila jako nesprávný. V Černé Hoře se obyvatelstvo svobodně hlásí k národnosti srbské nebo černohorské, přičemž je neodlišuje ani jazyk, ani náboženství. Ve Skotsku se většina obyvatel hlásí ke skotskému národu, přestože hovoří anglicky a jsou většinově protestanté stejně jako Angličané.

Důvody žaloby

Na Zastupitelstvo Jihomoravského kraje dopadá ustanovení § 78 odst. 2 zákona o krajích o povinnosti zřídit Výbor zastupitelstva kraje pro národnostní menšiny, přičemž nejméně polovinu členů mají tvořit příslušníci národnostní menšiny. Tento výbor má být zřízení z důvodu národnostního složení kraje a toto složení se v něm musí odrážet. Zastupitelstvo a hejtman nemají žádnou zákonnou působnost hodnotit národní menšiny pro vytvoření výboru a musí vycházet ze státem organizovaného posledního úředního sčítání lidu.

Pokud by kraj přistoupil ke kreaci výboru, v němž by národnostní menšiny nebyly zastoupeny anebo v něm nebyly zastoupeny ty, které žijí na území kraje, pak by šlo o obejití a vytunelování smyslu a účelu této zákonné povinnosti a práva spolku hájícího národnostní menšinu dle § 78 odst. 2 zákona o krajích. Výbor má sloužit jako poradní orgán zastupitelstva ve věci národních menšin a proto je logickým důsledkem zákona, že v něm musí být zastoupeni příslušníci národních menšin žijící na území kraje, přičemž zákon předpokládá právo na vznik výboru na žádost právnické osoby hájící zájmy příslušného národa, respektive jeho příslušníků. V demokratickém státě založeném na občanském principu je přihlášení se k národnosti svobodným projevem každého jedince a stát i územní samospráva toto musí jen respektovat a nemůže devalvovat rozhodnutí občanů tím, že bude národnostní skupiny rozdělovat na ty, které uznává, a na ty, které neuznává či je nepovažuje za plnohodnotné.

Žalobce respektuje to, že členy výboru volí zastupitelstvo, ale není možné, aby odmítnutí navržených členů bylo svévolné a diskriminační a nesmí popírat smysl úpravy práv příslušníků národnostních menšin. V daném případě byl odmítnut návrh člena za národnost moravskou proto, že se hlásí k moravské národnosti.

Tedy žalovaný neuznává moravskou národnost jako národnost rovnou ostatním národnostem žijícím na území kraje. Sice nemůže nic dělat s faktem, že lidé se mohou k moravské národnosti hlásit, ale z této svobodně projevené vůle svých občanů nechce vyvodit zákonné důsledky, a to i ve vztahu k Výboru pro národnostní menšiny. Tím je rozhodnutí nejen nezákonné pro rozpor s § 78 odst. 2 zákona o krajích, ale i neústavní pro rozpor s principem rovnosti dle čl. 1 Listiny základních práv a svobod a zákazu diskriminace a odnárodňování dle čl. 3 odst. 1 a 2 Listiny. Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek za ANO 2011 pohrdá svébytným rozhodnutím více než pětiny občanů Jihomoravského kraje přihlásit se k moravské národnosti. Vůli občanů nehodlá v úřední činnosti respektovat. To mohou voliči uvážit u voleb.

Zdeněk Koudelka, mluvčí Moravské národní iniciativy

převzato z webu www.moravskynarod.cz