Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Čim víc občanů ČR se přihlásí k moravské národnosti,
tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Česká a Moravská Federativní Republika

Usilujeme o proměnu unitární České republiky ve federaci
dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů

Česká a Moravská Federativní Republika

Tomáš Ingr - předseda strany Moravané

Hájíme zájmy obyvatel Moravy!

Tomaš Inger

Petr Bystřický - místopředseda strany Moravané

Morava patří na mapu Evropy!

Petr Bystřický
   

Dotazy na kandidáty na prezidenta České republiky

Dotazy byly adresovány třem uchazečům, kteří  kandidují s podporou poslanců – bývalému šéfu Škoda Auto Vratislavu Kulhánkovi, prezidentu Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřímu Hynkovi a hudebnímu producentu a předsedovi strany Rozumní Petru Hannigovi. Dále pak dalším třem kandidátům s podporou senátorů – bývalému velvyslanci ve Francii Pavlu Fischerovi, lékaři Marku Hilšerovi a bývalému premiéru Mirku Topolánkovi a s podpisy občanů kandidujícím  prezidentu Miloši Zemanovi, bývalému šéfu Akademie věd Jiřímu Drahošovi a textaři a podnikateli Michalu Horáčkovi.


 
Dobrý den,  
obracíme se na vás, jako na jednoho z kandidátů na příštího prezidenta České republiky s dotazy na dlouhodobě neřešenou problematiku, která se dotýká statisíců občanů České republiky, žijících na Moravě.  

Česká republika leží na území po staletí existujících historických zemí Čech, Moravy a části Slezska. Tato skutečnost je uvedena také v Preambuli ústavy České republiky : " My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu ...".
Podpořil byste zákony, které by současné krajské územně správní uspořádání se 14 kraji, obdobnými, které zavedl komunistický režim v roce 1949, transformovaly na spolkové uspořádání např. 4 spolkových zemí Čech, Moravy, Slezska a Metropolitní země Praha , nebo které by alespoň takto redukovaly počet současných krajů?

Na základě skutečnosti, že Ústava České republiky je koncipována jako ústava občanská, nikoliv národní, definuje občany České republiky z pohledu na jejich národnost Zákon č. 273/2001 o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. Při všech sčítání lidu po roce 1989 se k moravské národnosti hlásily statisíce občanů České republiky ( v roce 1991 -    1 363 313 občanů, v roce 2001 - 380 474 občanů a v roce 2011 - 630 897 občanů). Občané moravské národnosti však nejsou považováni v České republice za většinové, ani za menšinové národní společenství, na rozdíl od Slovenska, kde jsou Moravané uznáni za národnostní menšinu, stejně jako občané české národnosti. Dosavadní postoj České republiky ke svým občanům, kteří se hlásí k moravské národnosti a jsou ve statistikách o národnostním složení v České republice zahrnováni do počtu občanů s českou národností je v příkrém rozporu s Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, ve které se v čl.3 odst.2 uvádí: " Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování."
Podpořil byste novelu Zákona č. 273/2001 Sb. o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve které by byla moravská národnost zrovnoprávněna s národností českou?