PROGRAMOVÝ CÍL STRANY

Na základě práva na sebeurčení moravského národa, ke kterému se hlásí statisíce občanů České republiky,
usiluje strana Moravané o přeměnu unitární České republiky na federativní stát dvou rovnoprávných bratrských národů, Čechů a Moravanů, na Českou a Moravskou Federativní Republiku.

   

Restituční nároky rodu Lichtenštejnů v ČR

Strana Moravané podporuje restituční nároky rodu Lichtenštejnů v České republice. Tento rod byl po druhé světové válce vyvlastněn československým státem, který tento krok odůvodňoval tím, že Lichtenštejnové spadají pod tzv. Benešovy dekrety.

Ponechejme stranou problematičnost samotných Benešových dekretů a připomeňme, že příslušníků rodu Lichtenštejnů se nemohly týkat, protože nikdy nebyli občany Německé říše a samotné Lichtenštejnsko bylo za druhé světové války neutrální, přičemž neuznalo vznik Protektorátu Čechy a Morava. Konfiskacemi bylo postiženo osm členů vládnoucí dynastie a dalších 30 občanů Lichtenštejnska, včetně svobodného pána von Königswartera, který byl židovského původu a kterého knížectví zachránilo před holocaustem.

Knížecí rod Lichtenštejnů hrál v historii Moravy a Slezska zásadní roli a výrazně přispěl k rozvoji našich zemí. Jen kníže Jan II. (1840 – 1929) postavil 60 km lesních železnic a 3500 km lesních cest a silnic a na dobročinné účely více než 73,5 milionů švýcarských franků. Vděční Moravané mu proto začali přezdívat „Dobrotivý“. Odrazem působení tohoto rodu je také velkolepý lednicko-valtický areál, který byl zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a který je druhým největším turistickým magnetem České republiky. Kníže Hans-Adam II. slíbil, že v případě úspěchu restitučních nároků zámky v Lednici a Valticích zrestauruje a ještě více otevře veřejnosti.

Lichtenštejnové však neulpěli v minulosti. Současné knížectví je mimořádně úspěšným a inspirativním státním celkem. Snoubí konzervativní hodnoty a instituce monarchie s radikální přímou demokracií, kde občané mohou v referendu rozhodovat o obyčejných zákonech i o státních výdajích, o mezinárodních smlouvách nebo dokonce mohou rozpustit parlament či odvolat vládnoucího monarchu. Lichtenštejnsko zrušilo armádu a nejvyšší platy v zemi mají lidé v sektoru školství, kde knížectví prosazuje integraci hendikepovaných dětí v běžných třídách. Ještě více vyspělost a demokratičnost tohoto knížectví vynikne v porovnání s Českou republikou, kdy například lichtenštejnskou ústavu schválil v roce 2003 lid v plebiscitu, zatímco ta česká byla v roce 1992 prosazena za zády voličů úskokem, jaký nemá v Evropě obdoby.

Česká republika by se proto měla poučit z úspěchu knížectví a lichtenštejnským restitučním nárokům vyhovět. A ihned poté by měla následovat restituce Moravy a Slezska.