Do Evropského parlamentu
zvolme Moravana

Europoslanci jsou zástupci nejen španělského nebo belgického národa,
ale také národa Katalánců, nebo Vlámů

Do Evropského parlamentu zvolme Moravana

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Čim víc občanů ČR se přihlásí k moravské národnosti,
tím větší šance bude k obnově územně správní identity Moravy

Sčítání lidu 2021 - referendum o Moravě

Česká a Moravská Federativní Republika

Usilujeme o proměnu unitární České republiky ve federaci
dvou rovnoprávných národů Čechů a Moravanů

Česká a Moravská Federativní Republika

VE VOLBÁCH DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU VOLTE ČÍSLO

32!

Tomáš Ingr - předseda strany Moravané

Hájíme zájmy obyvatel Moravy!

Tomaš Inger

Petr Bystřický - místopředseda strany Moravané

Morava patří na mapu Evropy!

Petr Bystřický

Jiří Pernes - kandidát č. 3 do EP

V Evropském parlamentu budeme hájit

právo Moravy a Moravanů na sebeurčení.

Petr Bystřický
   

Významné výročí v dějinách Moravy

Tento rok jsme si připomněli další, pro nás, národ Moravanů, zcela jistě významné výročí - 1150 let od úmrtí sv. Cyrila (slovanského věrozvěsta Konstantina) v Římě.
Po ukončení christianizace Moravy v r. 867 přišli slovanští věrozvěsti – soluňští bratři Konstantin a Metoděj na pozvání papeže Mikuláše I. do Říma. Mikuláš I. však 13.11.867 náhle zemřel, proto je v roce 868 přijímá nový papež Hadrián II. Konstantin po přijetí u papeže a schválení bohoslužebních knih v hlaholici vstoupil v Římě do kláštera a přijal církevní jméno Cyril. Na rozdíl od Metoděje se Cyril na Moravu už nevrátil. V důsledku podlomeného zdraví zemřel v Římě 14.2.869 ve věku pouhých 42 let a byl pochován v Basilice sv. Klimenta v Římě.
Současná Basilika sv. Klimenta v Římě je vlastně třístupňová stavba. Na současné úrovni terénu se nachází stavba basiliky z 12. století (založena r. 1108). Tato basilika půdorysně navazuje na předchozí basiliku z 5. stol. V této, z dnešního pohledu podzemní basilice, se nacházel původní hrob sv. Cyrila. Tato podzemní basilika je postupně zpřístupňována veřejnosti (podobně jako svatyně pohanského boha Mithry, která se nachází ještě pod ní o úroveň níže. Na místě původního hrobu sv. Cyrila jsou umístěny děkovné desky slovanských národů, jako vyjádření díků tvůrci písma slovanského jazyka (hlaholice). Mezi těmito pamětními deskami je umístěna i děkovná deska moravského národa - děkovná deska Moravanů z Kostelce u Kyjova.



Kosterní pozůstatky sv. Cyrila z původního hrobu byly v době výstavby současné basiliky sv. Klimenta několikrát přemístěny, aby nakonec byly uloženy v kapli sv. Cyrila a Metoděje v současné basilice.
Není mnoho národů na světě, které se mohou pyšnit zachycením jejich významné dějinné události ve freskové výzdobě křesťanských chrámů v Římě. Moravané - moravský národ - mezi takové národy patří.
V původní basilice sv. Klimenta byla odkryta a zpřístupněna fresková výzdoba původní basiliky. Čestné místo mezi freskami má freska Translation.



Samotná freska pochází z 11. stol. (je poškozená) a znázorňuje následující události z r. 867-868 - přijetí moravských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (dvě postavy se svatozáří vlevo) papežem Hadriánem II. v Římě. Na této schůzce s papežem se posuzovaly výsledky mise moravských věrozvěstů při christianizaci Moravy a dalších slovanských národů od r. 863 do r. 867. Dále šlo o přenesení ostatků sv. Klimenta, třetího papeže po sv. Petrovi, do Říma a jejich převzetí papežem k slavnostnímu uložení. Hrob a ostatky papeže Klimenta nalezl Cyril při své misi u Chazarů na Krymu, která předcházela misi na Moravě v r. 863. (Papež Kliment byl utopen Římany asi v r. 117 u pobřeží Krymu v Azovském moři). A jako poslední o přinesení bohoslužebných knih ve slovanském jazyce ke schválení. Na závěr návštěvy Cyrila a Metoděje papež Hadrián II. schválil přinesené církevní slovanské knihy napsané “hlaholicí“. Po jejich přenesení do baziliky Santa Maria Maggiore byly posvěceny a pak byla sloužena slavnostní “hlaholská mše“.
 
Freska je důležitá i kresbou 3 moravských standart nesených ve slavnostním průvodu Moravanů. Standarty jsou v šachovnicové podobě v barvě červené a zlaté - při větším zvětšení jasně viditelné a dosvědčují historickou oprávněnost šachovnicové kresby v současném moravském znaku.
 
Zájemci o podrobnější údaje o Basilice sv. Klimenta v Římě je mohou nalézt na stránce Moravského historického klubu www.moravia-antique.cz v Časopise 3.
 
Ing. Jaroslav Pazour, Morava, Brno, 2019